TJ Sokol Malá Hraštice, oddíl kopané, okr. Příbram

Výsledky horší než předváděná hra

03.10.2011 08:35

Postavení našich mužstev dospělích v tabulce po takřka polovině podzimu není příliš lichotivé. Po odehraných šesti kolech se krčíme v obou soutěžích na samém chvostu. O tom, jak je spokojen s dosavadním průběhem, hovořil trenér mužstva Zdeněk Makovička.

Bohužel se povrdilo to, co již naznačovala příprava, řekl nám. Většina hráčů ji z různých důvodů vynechala úplně nebo chyběli v některých přípravných utkáních i na trénincích. Není se proto divit, že řada z nich se nepotkala s formou, kterou dosud marně hledá. I proto, že u některých hráčů přetrvávají zranění, jsou ale nuceni hrát pro užší kádr našeho mužstva, takže si je nemohou doléčit. Dalším důvodem je těžký los. Ze šesti utkání jsme odehráli čtyři venku a věsměs se soupeři, kteří jsou v popředí tabulky. Jinými slovy, těch příčin je více, částečně jsou objektivní, částečně i subjektivní.

Lze mluvit i o kladných věcech?

Samozřejmě. Faktem je, že i přes těžký los jsme v ani jednom utkání nepropadli, naopak s těmi nejsilnějšími mužstvy, tedy béčky Dobříše a příbramského Spartaku, jsme odehráli velmi dobrá utkání, kde jsme byli blízko bodu. Ten jsme mohli získat i v Dušníkách, kde nám ale nevyšel hlavně první poločas. Paradoxně zlepšený výkon ve druhém poločasu k bodu nevedl. Výsledkově jsme zvládli i utkání v Jincích. Bohužel jako na houpačce byl náš výkon v domácím prostřední. Byly fáze obou utkání, kdy jsme jasně oba soupeře přehrávali, šli do vedení, byly ale části, kdy jsme zcela propadli a soupeři náš náskok stáhli a výsledek buď obrátili či srovnali. Přiznám se, že si příčiny tohoto stavu vysvětlit neumím, do hlav hráčů nevidím. Určitě nešlo o uspokojení či podcenění. Když s nimi mluvím, sami říkají, že si to vysvětlit neumí, proč mají takové výpadky.

V čem vidíš hlavní rozdíl od našich soupeřů?

Především v tom, že nám chybí kostruktivní záložník. Zatím nás všechna mužstva až na Rosovice právě díky tomu přehrávala. Co se týká bojovnosti, přístupu ke hře nemůžu našim hráčům středu pole co vytknout. Markantní rozdíl mezi nimi a hráči tvořícími hru u soupeřů je hlavně v tom, že se stále potýkáme se základní věcí, a tou je přihrávka. Čerstvý příklad z D. Dušník mluví sám za sebe. To, co naši hráči zkazí, je neuvěřitelné! Člověk by jim odpustil chyby vyplývající z tlaku soupeře, ale nepřihrát si na dva metry snad dvacetkrát za poločas, to jde mimo moje chápání. Nelze se pak divit, že se nedostaneme do hry, že se míče stále vracejí a přetížená obrana pak může podlehnout. Musíme být ale trpěliví, těžko takového hráče získáme odjinud. Naši hráči mají slušný potenciál, musí se ale uklidnit, přestat mít trému, být nervní. Zřejmě to je důvodem, proč tolik kazíme.

Takže co dál?

Určitě nepodléhat nervozitě. Jsem přesvědčen, že ještě získáme dost bodů k tomu, abychom se mohli v zimě v klidu připravit na jaro. Tabulka je navíc zkreslená právě tím, že některá mužstva na rozdíl od nás odehrála více utkání doma než venku, takže v tabulce pravdy jsme devátí. Tabulka je velmi vyrovnaná, na její střed máme ztrátu jen tři čtyři body. Chce to jediné, začít plně bodovat doma a něco přivézt ještě z venku.

Jak hodnotíš další mužstva včetně mládeže?

U béčka snad ještě více platí, že předváděná hra je lepší než výsledky. Kromě Jesenice jsme vždy byli lepší. Razíme cestu dávání šance mladým hráčům, věřím, že se nám to v budoucnu vyplatí. Co se týká dětí, myslím, že zejména mladší žáci v tabulce vystoupají výš, také oni měli těžké soupeře, viděl jsem je teď v Jincích, jejich hra nepostrádala kvalitu, je evidentní zlepšení většiny z nich. Složitější je to u přípravky. My se nemůžeme srovnávat s 1. FK Příbram, Spartakem či Sedlčany, ale v konfrontaci s ostaními jsme nezaostali a v Podlesí dokonce vyhráli. Tady platí snad nejvíce, že musíme být trpěliví. V kádru přípravky se už objevuje několik nadějí a pokud vydrží, nemám o osud naší mládeže obavy.

      

Zpět