TJ Sokol Malá Hraštice, oddíl kopané, okr. Příbram

S béčkem spokojenost

26.11.2010 12:50

Seriál našeho povídání o letošní sezóně s trenérem Z. Makovičkou zakončíme hodnocením béčka. Vzniklo teprve letos a jeho šesté místo po podzimu je určitě potěšitelné. 

Na založení béčka bylo mnoho názorů, od souhlasných přes zcela odmítavé. Z hlediska sportovního jsem vznik rezervního týmu podporoval, měl jsme však obavy, abychom vše dobře organizačně zvládli, protože jsme s tím neměli žándou zkušenost. Musím říct, že většinou se to povedlo. Samozřejmě problémy byly v případě, když obě mužstva hrála ve stejný den a stejnou hodinu. Naštěstí to bylo jen třikrát a nakonec se vše zvládlo.  

Jak hodnotíš herní projev béčka a počet dosažených bodů?

Musím říct, že mě hráči mile překvapili. Až na některé fáze jednotlivých utkání jsme podzimem prošli velice dobře a 20 získaných bodů je určitě dobré východisko pro jarní sezónu. Bodů přitom mohlo být ještě více, protože v první polovině soutěže hráči nezvládli v některých utkáních druhé poločasy, mám na mysli hlavně v Hříměždicích a Petrovicích, v druhé polovině jsme zase zbytečně ztratili doma za remízy s Nečíní, Boroticemi a Zduchovicemi. Ale konečný výsledek, šesté místo, je určitě dobrý.

Jak hodnotíš jednotlivé hráče?

Už jsem to napsal několikrát, béčko jsem prosazoval především proto, že jsem věděl, že hráčů bude hodně, takže někteří, hlavně mladí fotbalisté, by se nevešli ani na lavičku dosavadního mužstva. Šlo mi tedy především o to, aby hráli, a to se povedlo!

Své si odchytal určitě Z. Dudič. Jak se ukazuje, trpělivost je třeba mít s J. Měchurou, kterému se po nevydařeném utkání v Hříměždicích do branky už moc nechtělo. Obrana byla určitě nejlepší řadou mužstva. Byla znát především zkušenost M. Poláčka a J. Sauera, kteří zejména ke konci soutěže hráli výborně. Jak vygumovali nejlepšího střelce Růzhu v Jesenici, to byl zážitek! Snad všechna utkání odehrál O. Měchura, drtivou většinu z nich také velmi dobře. Má však někdy zkraty, kdy zbytečně zmatkuje, ale to k jeho věku patří. Vlevo hlavně hrál L. Listík. Ten někdy přeháněl tvrdost a také s fyzičkou má zatím problém. V záloze hra stála a padala především na J. Mikovi. Jde o konstruktivního hráče, jenže i ten musí zapracovat na fyzické přípravě. Z. Matějka doplácí na roční přestávku, kazil hodně míčů, zejména přihrávek. Vlevo se dobře ukazoval M. Jiráň, také on ale řešil některé situace ukvapeně. Vpravo byl nejlepší F. Šusta, je však moc měkký. Škoda také, že může jen jednou za čtrnáct dní. Další hráči, jako např. T. Krotil, J. Pospíšil a jiní, toho tolik neodehráli, v samotné hře doplácejí hlavně na nižší trénovanost. Největší problém vidím  v útoku. Není dobrou vizitkou mužstva, když nejlepším střelcem je původem brankář J. Vitásek, který ale hrál jen třetinu soutěže. B. Křivonoska není žádný rychlík, šancí měl ale dost, s jejich proměňováním to už bylo horší. Vl. Kardinál se bohužel brzo zranil, třeba on bude tím střelcem, který bude rozhodovat.

Jak hodnotíš spolupráci áčka a béčka?

To je další výhoda. Na jedné straně někteří hráči, hlavně mladí, to zkoušeli v prvním mužstvu. Na straně druhé zase áčkaři se rozehrávali většinou po zranění v béčku. O Honzovi Vitáskovi byla už řeč, stejně tak několik utkání v něm odehráli M. Stupal nebo O. Fafejta. Přístup M. Poláčka jsem už ocenil v prvním našem rozhovoru. 

A co funkcionářské zázemí?

Je určitým paradoxem, že o hráče béčka se během utkání stará více funkcionářů než o hráče áčka, kdy jsem na lavičce většinou sám. Uvítal bych, kdyby v zimě i na jaře mi někdo pomáhal hlavně při tréninku. Pokud přijde dvanáct lidí, tak to zvládnu, horší to už je, když lidí přijde víc, což se na podzim několikrát stalo. Bohužel dopředu to nikdo neodhadne, to je úděl fotbalu této úrovně.   

Zpět