TJ Sokol Malá Hraštice, oddíl kopané, okr. Příbram

Malá Hraštice - Kosova Hora 2 : 2 (1 : 0)

24.06.2010 13:07

(22. kolo)

Může to znít jako obehraná písnička, ale bohužel je to pravda. Naše mužstvo opět vyhořelo v koncovce, tentokrát v utkání s Kosovou Horou. Po většinu zápasu přitom bylo jednoznačně lepším týmem, vypracovalo si řadu příležitostí včetně vyložených,  bohužel na více než dvě branky to nestačilo. A protože jsme opět nezvládli závěr, další domácí utkání skončilo znovu remízou, a to 2-2.

Naše mužstvo vstoupilo do zápasu aktivně, na dlouhou dobu zamklo soupeře, který bránil i v devíti hráčích, na jeho polovinu, do velkých příležitostí jsme se přes přehuštěnou obranu  však nemohli dostat. Chyběl moment překvapení, rychlá přihrávka nebo průnik do šestnáctky či střela ze střední vzdálenosti. Zhruba po dvaceti minutách soupeř ožil, začal být aktivní, kromě střely z trestného kopu, kterou vyrazil náš brankář, ale v koncovce také nic nepředvedl.

Aktivita soupeře nakonec pomohla nám, protože na jeho polovině bylo najednou  více místa. Nejprve se do šance dostal J. Pavlík, který si naběhl za obranu na dlouhý pas, u míče byl dřív než soupeřův brankář, jenže jeho střela šla vedle. Po chvíli konečně O. Fafejta zakončil svůj průnik přesnou přihrávkou (před tím dvakrát vložil do přihrávky příliš síly, takže míče létaly nejen přes obranu, ale ani naši útočící hráči neměli šanci ho zasáhnout), na přední tyč si naběhl L. Černý a dostal domácí do vedení 1-0. Tato situace nás vrátila do zápasu, opět jsme ovládli hřiště a výsledkem byly další šance. Nejprve M. Poláček trefil z trestného kopu z dobrých 30 metrů břevno, poté pronikl středem obrany V. Batulka, který ale trefil v samostatném nájezdu jen soupeřova brankáře.

V úvodu druhého poločasu jsme pokračovali v nátlakové hře, jenže opět bez užitku. Z vyložených šancí vzpomeňme především akci P. Kardinála, který si narazil míč, dostal se do šestnáctky, v situaci sám na brankáře však místo střely volil přihrávku na obsazeného J. Pavlíka, který ač tísněn vystřelil, jeho ne příliš prudkou střelu brankář vyrazil k O. Fafejtovi, který znovu vystřelil, jenže trefil nohu bránícího stopera, od které se míč dostal do zámezí!

Lekci v jednoduchosti uštědřili hosté našemu týmu v zápětí. Při jednom z nemnoha brejků rychle vhodili aut, hostující útočník byl u míče dřív než M. Poláček, obešel ho a střelou na vzdálenější tyč nedal našemu brankáři šanci. My jsme odpověděli nejlépe, jak jsme mohli. Takřka po rozehrání se na pravém křídle uvolnil J. Pavlík, přihrávkou od brankové čáry našel na malém vápně P. Sabona, který míč ale zle trefil, takže směřoval mimo, naštěstí dobíhající V. Batulka ho na vzdálenější tyči dorazil do branky. Výhru jsme mohli potvrdit po chvíli, když se před brankářem objevil M. Klement, jeho střelu k bližší tyči ale hostující brankář nohou vyrazil. Závěr utkání jsme opět nezvládli, když jsme nechali uniknout hostujícího útočníka, který takřka ze stejného místa jako při prvním gólu poslal míč na vzdálenější tyč a bylo vyrovnáno. To jsme přitom  měli ještě štěstí, že hosté neproměnili těsně před koncem dvě velké šance!

Branky: 31. L. Černý, 62. V: Batulka

Sestava: J. Vitásek – R. Sojka, M. Poláček, P. Kardinál, L. Černý - M. Klement, J. Oktávec (76. M. Stupal),  P. Sabon,  V. Batulka (70. P. Pazderka) – O. Fafejta, J. Pavlík (82. F. Šusta)

Z. Makovička: Musím přiznat, že na konečném výsledku jsem se tentokrát podílel i já špatným střídáním. Do hry měl jít v samém závěru defenzívnější, zkušenější hráč, na druhou stranu pro mladého hráče je takové utkání velkou školou a jen doufám, že si to uvědomí. Je ale skutečností, že tyto starosti bychom neměli, kdyby naši hráči proměnili některou z vyložených šancí, to za ně nikdo mimo hřiště neudělá! V 55. minutě to mělo být 3-0, a nebylo by po zápase co řešit!

Co mě stále nemile překvapuje je přístup některých hráčů v okamžiku, když nedostanou přihrávku. Jejich hysterické výlevy by mohly být k pousmání, pokud by to nenarušovalo klima v týmu. Přihrávající má naštěstí v našem mužstvu už na výběr, přece hrají obě strany, a to že míč dá například na levou stranu volnému hráči není přece nic špatného, i když i já jsem na pravé straně také volný. Musím pak vběhnout do šestnáctky a pohybem si říct o míč, a ne se zastavit, lamentovat, jako bába na trhu a tím snížit možnosti na rozehrání u dalšího hráče. Je to sobecký přístup a s ním nemůžeme daleko dojít, hraje přece jedenáct lidí! Stačí se podívat, kolik sprintů bez míče udělají hráči ve velkém fotbale a jsou zticha. Nedostal jsem míč teď, dostanu ho příště a nebo přespříště! Jak jednoduché! Ale otrávit se hned při první akci, svými řečmi znechucovat ty druhé, to přece nemůže vést k ničemu dobrému. Stačí vzpomenout na situaci při akci P. Kardinála. Hráč v takové situaci přece musí střílet a ne poslouchat, kdo na něj křičí! Ale podobných tam bylo mnohem víc.

Zpět