TJ Sokol Malá Hraštice, oddíl kopané, okr. Příbram

Kamýk nad Vltavou - Malá Hraštice 2 : 2 (0 : 1)

24.06.2010 13:15

(15. kolo)

Ač oslabeni o osm hráčů úspěšného jarního týmu jsmer v utkání posledního kola přivezli z Kamýku překvapivě bod. Potěšitelné je, že byl víc než zasloužený. Zejména v prvním poločase jsme hráli na největším hřišti soutěže pohledný fotbal a zaslouženě jsme šli do vedení 1-0. V druhém poločase domácí přece jenom přidali, ale víc než na dvojnásobné srovnání skóre neměli.

Bez J: Vitáska, R. Sojky, V. Batulky, J. Oktávce, J. Pospíšila, P. Sabona, P. Kardinála a M. Stupala, které nahradili hráči tvořícího se béčka, jsme začali nebojácně, dobře jsme kombinovali a zejména po pravé straně jsme se dostávali do řady slibných příležitostí, které bohužel gólem neskončily. Svou střeleckou smůlu také ještě v té době neprotrhl  P. Pazderka, který nebezpečně vystřelil zpoza vápna, jenže domácí brankář byl proti a střelu zpod břevna vyrazil na roh. Po chvíli opět po perfektní kombinaci na pravé straně domácí odvrátili na roh. Míč do hry vrátil J. Pavlík, obránce však míč odkopl přímo na kopačku M. Klementa a ten z voleje propálil hradbu těl před ním a dostal nás do vedení. Domácí byli z naší aktivní hry bezradní, do šancí se dostávali spíše po brejcích než po trvalém tlaku, dvakrát dokonce orazítkovali tyč, resp. břevno, ale to bylo vše, co předvedli. My jsme byli nebezpečnější, což potvrdil nejprve O. Fafejta, jehož dělovku opět kamýcký brankář vyrazil na roh. Po něm se znovu do zakončení dostal M. Klement, jenže domácí tentokrát se štěstím odvrátili.

Druhý poločas začal Kamýk tlakem, my jsme pozorně bránili a vyráželi do nebezpečných brejků tažených především J. Pavlíkem, bohužel bez nebezpečného zakončení. Kamýk tlak stupňoval, do nebezpečných šancí se ale nedostával. Jenže přišla chyba při odkopu, takže míč skončil v rohu. Signál domácích bohužel pokryl jen náš jeden hráč, nejlepší domácí hráč, více než padesátiletý Houška, odcentroval, na zadní tyči byli volní dva domácí hráči a bylo srovnáno.

My jsme opověděli nejlépe jak jsme mohli. Neuplynulo ani pět minut, Kamýk špatně rozehrál, míč se dostal ke zcela volnému P. Pazderkovi na hranici šestnáctky a ten brankáři domácích nedal žádnou šanci. Byla to jeho první trefa v soutěži v našem dresu. O ofsajd se přitom v žádném případě nejednalo, protože domácí obránce se zapomněl na brankové čáře. Domácí hráči znervózněli, do soubojů chodili až nevybíravě, což slaboučký rozhodčí Žebrakovský přehlížel. Naopak jim začal skákat na lep při několika nahraných pádech, což vyvrcholilo nařízením penalty za údajný faul M. Poláčka, který naopak očividně útočníkovi uhýbal. Po srovnání skóre se fotbal ze hřiště postupně vytrácel, naopak přibývalo potyček, při jedné z nich druhou žlutou dostal M. Poláček, takže musel ze hřiště ven. Naopak domácím hráčům prošlo několik direktů, ošklivých šlapáků i nevybíravé hraní lokty. Za této atmosféry rozhodčí nesmyslně přidal sedm minut, i když tvrdil, že to byly pouze tři minuty. Domácí však se už na nic nezmohli, takže jsme po řadě let z Kamýku přivezli body.

Sestava: Z. Dudič – L. Černý, O. Fafejta, M. Poláček, A. Kryšpín (14. M. Jiráň) – F. Šusta, M. Klement, P.Pazderka (82. L. Šusta), T. Krotil – J. Pavlík, V. Kardinál (70. P. Sláma)

Branky: 26. M. Klement, 75. P. Pazderka

Z. Makovička: Přiznám se, že se sestavou, se kterou jsme do Kamýku přijeli, jsem body v žádném případě nečekal. A zřejmě nejen já. Ale hráči se semkli, hráli kolektivně, kombinačně a zaslouženě jsme bodovali. Všichni na hřišti odevzdali daleko víc než sto procent a to je moc cenné. Navíc se ukázalo, jak je důležité, když je mít kam sáhnout, takže nakonec nás do Kamýku přijelo čtrnáct. To opět nahrálo tomu, abychom béčko do příštího ročníku přihlásili. Na jaře jsme získali 22 bodů při vysoce aktivním skóre. Je to náš nejlepší výsledek za řadu let, za to je hráčům třeba poděkovat. Věřím, že jim to pomůže při přípravě na příští ročník.

Zpět